Tsampa je tradiční tibetský pokrm známý přes tisíc let. Vyrábí se namletím praženého ječmene, vyznačuje se jemnou oříškovou chutí, je zdraví prospěšná a velmi snadná na přípravu. Pro osm milionů Tibeťanů doma i v exilu je národním jídlem a spolu s masem a mléčnými výrobky tvoří základ tibetského jídelníčku. Pytlík tsampy má při sobě téměř každý poutník či cestovatel.

Díky svému zpracování tsampa nevyžaduje další tepelnou úpravu a lze ji používat stejně jako instantní potraviny. Stačí přidat trošku vody, promíchat a servírovat. Ve spojení s čajem, máslem či tukem a cukrem nebo sýrem se tsampa stává plnohodnotným hlavním chodem.

Jakožto „jídlo bohů“ je tsampa vysoce ceněna tibetskými lamy a buddhistickými praktikujícími. Těm slouží jako jeden z hlavních zdrojů potravy během dlouhých meditačních ústraní a také jako materiál pro výrobu torem (různě tvarované sošky používané výhradně během rituálů).
Tradičně se také tsampa používá o významných svátcích, nesmí chybět například na oslavách tibetského Nového roku (Losar). Obdobně jako u nás chlebem a solí se tsampou někdy vítají významní hosté.

Doporučována je tibetskými lékaři při léčbě cukrovky, anemie, onemocnění ledvin, při nedostatku vitamínů, u bolestí zad, při ztrátě potence, u chronického onemocnění plic a u lidí postižených senilitou a stařeckou demencí.

 

Dalajláma o tsampě:

 

Jak jedí tsampu Tibeťané 

„pa“ tsampa v Ladakhu

Nejčastěji se tsampa připravuje se slaným tibetským čajem, který se velmi liší od běžného čaje. Nejblíže se mu podobá tmavý pu-erh. Čaj se povaří s jačím mlékem a solí, poté se slije do máselnice, kde se ušlehá s jačím máslem.

Takto připravený čaj se vlije do misky s tsampou, někdy je tomu naopak, a obě části se promísí. Tibeťané míchají směs jednou rukou a umějí to tak zručně, že jim málokdy tsampa z misky vypadne.

Dobře udělané tsampové těsto „pa“ se nesmí lepit na ruce. Často se do tsampy přidává ještě tvrdý sýr z jačího mléka a špetka cukru. Z uhněteného těsta se uždibují kousky a vše se zapíjí čajem. Tímto způsobem se Tibeťané v minulosti stravovali často i třikrát denně, dnes už to tak časté není, ale pro cestovatele zůstává tsampa nadále důležitým zdrojem živin.

Dětem se předkládá tsampa nejčastěji ve formě kaše a bývá jedním z prvních jídel, které se jim podává.

Anglický cestovatel Peter Fleming navštívil Tibet ve třicátých letech minulého století a o tsampě napsal: „…tsampa má mnoho důvodů, proč ji doporučit. Kdybych byl básníkem, napsal bych báseň o tsampě. Je výživná a dává sílu, je snadno stravitelná a levná. Téměř tři měsíce jsme tsampu snídali i obědvali, a nebylo to ani nevábné, ani jednotvárné, jak to možná zní. Jeden z největších kladů tsampy je, že můžete měnit její příchuť a konzistenci. Můžete z ní udělat bochánky nebo kaši, může být ochucena cukrem, solí, pepřem, octem nebo worcesterskou omáčkou, můžete si ji dát s kakaem namísto čaje. Nechtěl bych jít tak daleko a říct, že tsampa vás neomrzí, ale jsou věci, které vás unaví mnohem dříve.“

 

Rozšíření tsampy ve světě

Tsampa je rovněž oblíbená u obyvatel Nepálu, Bhútánu a přilehlých oblastí. Najdeme ji v Mongolsku a Burjatsku. V Turkestánu se jí říká talkhan a v některých částech severní Číny je známá jako tso-mijen. Variantu tsampy lze ochutnat i v indickém státě Bihár, kde se pod názvem sattu dělá hlavně z cizrny.

V Evropě se s jinou variantou tsampy můžeme setkat na Skandinávském poloostrově, ve Finsku (talkkuna) a také Estonsku (kama), kde je tradičním národním pokrmem. Používá se též na Kanárských ostrovech, kde se nejčastěji dělá z kukuřice, odkud se rozšířila na druhou stranu oceánu do Karibiku (Kuba, Dominikánská republika) a také do Venezuely, Argentiny a Chile. V Severní Americe byla součástí jídelníčku domorodých indiánů a zůstala jeho nedílnou součástí dodnes.

 

Ječmen  

Zelený ječmen Ladakh
  • Ve stravě snižuje hladinu špatného cholesterolu (LDL) v krvi a tím přispívá ke snížení rizik srdečního onemocnění, potvrdil to v roce 2006 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).
  • Je mimořádně bohatým zdrojem vitaminu E a celého komplexu vitaminů skupiny B. Zrno obsahuje mnoho důležitých minerálních látek (fosfor, vápník, draslík, hořčík, železo, selen, mangan, měď a zinek), osm esenciálních aminokyselin a řadu fenolických látek s antioxidačními vlastnostmi. Ječmen je významný i svým obsahem vlákniny (nerozpustné i rozpustné), zejména velkým podílem beta-glukanů, které mají příznivý vliv na lidský organizmus. Prokázán je také čisticí a detoxikační účinek šťávy z listů mladého ječmene.
  • Na nutriční hodnotě ječmene se podílejí zejména sacharidy. Jeho zrno je tvořeno ze 75-85 % sacharidy, 11-13 % bílkovinami a 2-3 % tuky.
  • Je klíčovou surovinou pro výrobu piva a whisky. Ječné kroupy se používají jako zavářka do polévek, vločky do cereálních výrobků, mouka do těstovin, z ječmene se připravuje i oblíbená náhražka kávy – melta. Pro své výživové vlastnosti je ječmen také významným krmivem.
    kamenný mlýn v Indii
    kamenný mlýn v Indii
  • Patří mezi nejstarší zemědělské plodiny, pěstoval se už před více než 10 000 lety, kdy se rozšířil z oblasti Blízkého východu do severní Afriky. Díky svým výživovým vlastnostem byl jídlem gladiátorů a vojáků. Odvary z ječmene se užívaly jako náhradní výživa kojenců a posilující prostředek pro rekonvalescenty a těžce nemocné. Zrno se používalo také jako nejmenší váhová a délková jednotka.
  • Na území, kde se dnes rozkládá Česká republika, se podle údajů z archeologických nalezišť ječmen pěstuje údajně už 5000 let. Z ječmene se u nás dříve dělala mouka a pečivo a také různé kaše. Ve středověké Evropě byl běžným pokrmem chléb z ječmene a žita. Později ječmen vytěsnila pšenice a zůstal jen ve výživě chudších vrstev.
  • V Tibetu lze najít pestrou škálu odrůd ječmene nahého (bezpluchého), které patří mezi nejlepší na světě.
  • Ječmen nahý (Hordeum vulgare L., subsp. distichon, var. nudum) se liší od pluchatého ječmene tím, že obaly zrna (plucha a pluška) se zrnem (obilkou) nesrůstají. Obilka se z nich při sklizni uvolňuje – je nahá, stejně tak je tomu u pšenice a dalších obilovin. Hlavní předností bezpluchých ječmenů je vysoká hektolitrová hmotnost zrna a vysoká nutriční hodnota, kterou potvrzuje řada zdravotních tvrzení. Pěstování bezpluchých druhů ječmene dnes není v Evropě příliš rozšířeno. My vyrábíme tsampu však právě z tohoto druhu ječmene, vypěstovaného přímo v České republice.

Výhody bezpluchého ječmene oproti ječmeni s pluchami: 

  • Protože nemá slupky, zabere o 10 až 15 % méně při přepravě a skladování.
  • Jeho výživová průměrná hodnota je o 7 až 14 % vyšší.
  • Má větší hodnotu pro lidskou výživu, protože vitamíny a minerály nejsou ztraceny během loupání (zbavování pluch).
  • Nižší náklady při zpracování – nemusí být zbaven pluch.
zralý ječmen Ladakh